+420 601 291 565
+420 774 197 911

Iva

IVA KREMLÁČKOVÁ

O mě:

První pejsek do naší rodiny přišel v mých 7 letech. Bylo to za velmi napjatých okolností, kdy tatínek dlouhodobě odolával nátlaku mojí starší sestry k pořízení štěňátka. Nakonec při poslední snaze o vyvrácení jejího nápadu nekompromisně prohlásil: "Buď já, nebo pes !" Na to moje vzdorovitá sestra špitla: "Tati, pes." :-)

A tak se k nám tak dostal Arco, střední apricot pudl bez PP. Tatínek s námi sice následující 3 týdny nepromluvil ani slovo a štěně vytrvale přehlížel, nakonec si ale vykutálený Arco získal jeho srdce a stala se z nich nerozlučná dvojka. Arco byl pes se silným egem a pro naši rodinu, co by začínající pejskaře, byl pořádným oříškem. Podařilo se nám při jeho výchově nasekat spoustu chyb a v určitých situacích nám náš kudrnatý terorista přerůstal přes hlavu. Já sama jsem se na jeho výchově začala podílet až mnohem později, kdy jsem s ním za barákem začala cvičit poslušnost (tehdy u nás na cvičák chodili jen němečtí ovčáci a jiná služební plemena) a snažila se ho vrátit na správnou kolej příjemného psího společníka. Na to, jaký to byl paličák, se mi to celkem povedlo, i když byly určité kompromisy, na kterých jsme se museli dohodnout:-) 

Agility jsem poznala v době, kdy už Arco nebyl mezi námi a rodiče o dalším psovi nechtěli ani slyšet. Proto jsem nejprve sama chodila na místní cvičák sledovat tréninky agility a později jsem si půjčovala na cvičení pejsky svých kamarádů. Nikam to ale nevedlo, a tak jsem začala, stejně jako sestra před lety, usilovněji škemrat u rodičů o vlastního pejska. Rodiče byli stejně neoblomní jako poprvé a trvalo přes 2 roky než svolili a já si mohla pořídit svého vlastního pejska. Už tehdy jsem věděla, že agility mě bude bavit a chci se mu věnovat, a tak jsem záměrně vybírala plemeno vhodné pro tento sport. 

V září 2000 jsem si potom jela pro své vysněné štěňátko, pejska blue merle šeltie Chica (Chic Deryl Blue Van-Bery) a nemohla jsem se dočkat až spolu budeme "agilitit". Chico měl však bohužel již od štěněte vleklé zdravotní potíže a tak jsme toho moc nenatrénovali, ani nanazávodili. Okrajově jsem se s ním věnovala i sportovní kynologii a složili jsme spolu zkoušku ZOP, dále jsme nepokračovali, protože agility pro mně bylo prioritou, ale Chičkovo zdraví si myslelo své. 

Proto jsem se později rozhodla k pořízení druhého psa, tentokrát border collie a v roce 2005 k nám do smečky přibyl Kasík (Cassis Ayky). I s ním jsem si ze zdravotního hledisla prošla neveselými začátky, když mu bylo v jeho 4 měsících diagnostikováno OCD obou ramen. Díky MVDr. Beránkovi z brněnské Jaggy kliniky, který Kasíka operoval, však všechno dopadlo na jedničku a my jsme po 8 měsíční rekonvalescenci mohli začít konečně trénovat. V letech 2007 - 2011 jsme se potom společně nominovali a účastnili se Mistrovství Evropy. O sportovní kynologii jsme opět pouze jen zavadili a složili zkoušku ZZO, následně jsme se šupem vrátili k agility. 

Kouzlu plemene border collie jsem propadla a zamilovala si jej, proto to nemohlo dopadnout jinak a já jsem si v roce 2010 ze Sekerkových Louček u Turnova přivezla Ledíka (Lad Gulden Land). Nyní spolu začínáme závodit a sbírat zkušenosti.



Moji psi:

 

    • Kasík - Cassis Ayky (* 3.4.2005)


       

       

      - border kolie

 

      - agility - zkoušky A1, A2, A3, účast na EO 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 

 

      - výcvik - zkouška ZZO 



    • Cif - Cif Draco Bohemia (1.3.2013

      - border kolie

 

      - agility - začíná 





Už tu s námi nejsou:



    • Ledík - Lad Gulden Land (*3.2.2010 †15.3.2013)


       

       



      - border kolie

 

      - agility - zkoušky A1, A2 




    • Chico - Chic Deryl Blue Van-Bery(*12.7.2000 †3.6.2011)


       

       

      - šeltie

 

      - agility - zkoušky A1, A2

 

      - výcvik - zkouška ZOP